Někteří z nás neměli ještě po úterních 12km dost, a tak jsme vyrazili ve čtvrtek 20.6. s p.uč. Poslušným, p. uč. Sedláčkovou a jejím pejskem na piknik. Každý jsme se vybavili různorodým jídlem – někdo připravil tousty, někdo nakrájel zeleninu, někdo přinesl pomazánku a Káťa dokonce upekla svou vlastní bábovku.

Po zdolání kopce na Mariánskou skálu, který se rovnal výšlapu na K2, jsme již věděli, že to taková sranda nebude. Po dalších kilometrech a litrech potu jsme zjistili, že jsme podcenili tekutiny, a tak jsme u první večerky zásoby dokoupili a vydali se na cestu dál.

Pan učitel nás ujistil, že půjdeme už jen 500 metrů, jen opomněl zmínit, že se jedná opět o ohromný výšlap do kopce. Zde jsme se nechtěně rozdělili na dva týmy – rychlý a pomalý.  Po dosažení vrcholu jsme si rozložili deky a začali hodovat. Pomalý tým měl trochu “depku”, a tak zakotvil pod vyhlídkou. 

Na Erbenově vyhlídce jsme strávili necelé tři hodiny plné jídla, vyprávění, zpívání, tancovaní a hlavně smíchu. Poté jsme se přímočaře vydali dolů do rokle, kde jsme dostali od pana učitele malé občerstvení na cestu domů. Cesta dolů vedla přes Bertino údolí. Zde se nám přeskupily týmy rychlých a pomalých. Rychlíky však na konci napadl takový blátivý žert na pomalíky, který jim vyšel. My pomalíci jsme tak odcházeli z výletu s pár kilo bahna na nohou navíc. 

Výlet se nám však celkově líbil i když jsme toho měli občas plné kecky (a to doslova)