V uplynulém týdnu se 10 žáků naší školy zúčastnilo jazykově poznávacího pobytu v Londýně. Tento pobyt byl odměnou za jejich vynikající studijní výsledky i chování a reprezentaci školy v olympiádách a vědomostních i sportovních soutěžích. Zde přinášíme malou reportáž:
1. den – neděle:
V neděli jsme od naší školy odjížděli ve 12.30h, zamávali jsme, rodiče rychle také…a už jsme byli na dálnici do SRN. Přes Německo, Nizozemsko a Belgii jsme dorazili do francouzského Calais, kde jsme se po pasové kontrole asi ve 3 h v noci nalodili na trajekt. Trajekt byl plný dalších převážně mladých cestujících, obchůdků, restaurací a bylo stále co pozorovat, takže ani ne 2 hodinová cesta rychle utekla a vylodili jsme se v anglickém Doveru.
2. den – pondělí:
Necelé 2 hodinky jsme se ještě prospali v autobuse a čekal nás ranní Londýn. Vystoupili jsme ve čtvrti Greenwich a metrem od O2 arény dojeli až ke známé dominantě Londýna – zvedacímu mostu Tower Bridge, po kterém jsme se později i prošli a dokonce ho viděli i v akci, kdy pod ním proplouvala velká loď. V 10 hodin dopoledne už jsme byli tak unavení, že jsme měli dojem, že je snad nejméně 17 h odpoledne. Po malé svačince a odpočinku při pohledu na protější City a obdivování obrovských mrakodrapů i známých staveb (The Shard-Střep-310m i Gherkin-Okurka) jsme se vydali na prohlídku Katedrály sv. Pavla. K ní jsme se dostali po visutém mostě pro pěší- Millenium Bridge, postaveném v r. 2000. Cestou jsme si prohlédli také bitevník HMS Belfast a proslulou nejrychlejší plachetnici Cutty Sark, která v 19. stol. do Anglie dovážela čaj. Po prohlídce Toweru a okružní plavbě lodí po Temži jsme navštívili Námořní muzeum, kde jsme mohli obdivovat nejrůznější exponáty vztahující se k historii britského námořnictva. Den jsme zakončili vystoupáním k observatoři v Greenwichi a pohledem na celou čtvrť. Cesta do skautského střediska v městečku Gilwell předčila naše očekávání- 25 km ucpaným Londýnem jsme jeli 3 hodiny…a po ubytování a večeři ve 21 h jsme usnuli během minuty.
3. den – úterý:
Vstávali jsme už v 5,30, protože cesta přes Londýn je velmi zdlouhavá. Po snídani jsme vyrazili autobusem do školy New London College v londýnské čtvrti Hounslow. Na výuku od 9 h jsme dorazili s hodinovým zpožděním, stejně jako ostatní školy, a to někteří prý vstávali již ve 4,45 J. Žáci byli rozděleni do tříd podle věku a výuka mohla začít. Každý mohl nyní předvést své jazykové dovednosti, porovnat je s dovednostmi ostatních žáků z jiných škol a vyzkoušet si, jak rozumí svému anglickému vyučujícímu. Po vyučování jsme se přesunuli do centra, prošli se po Piccadilly až ke známému dopravnímu uzlu a náměstí Piccadilly Circus s jeho obrovskými neónovými reklamami, prošli čtvrtí SOHO a čínskou čtvrtí. Den jsme ukončili návštěvou Britského muzea a prohlídkou alespoň některých z jeho více než 7 miliónů historických předmětů ze všech kontinentů světa.
4. den – středa:
Vyučování bylo posunuto od 10 do 13h, takže jsme si mohli přispat – dokonce do 6 hodin J. Odpoledne jsme navštívili Natural History Museum (Přírodopisné muzeum), známé především svými kostrami dinosaurů, množstvím vycpaných zvířat, Darwinovým centrem, ale i např. modelem aktivní sopky, předvádějící zemětřesení. Muzeum je obrovské, a tak jsme si po prohlídce sdělovali, co jsme viděli a co nestihli. Prošli jsme se honosnými čtvrtěmi Kensington a Chelsea, Kensingtonskými zahradami a Hyde parkem až k jedné z nejznámějších nákupních ulic světa- Oxford Street. Tady se konečně naplnil sen především dívek a nákupní horečka byla tady J. Kapesné se během hodinky vytratilo mezi ramínky s oblečením a dárečky, ale spokojené úsměvy a šťastný výraz všech mluvily za vše.
5. den – čtvrtek:
Po snídani jsme se opět vydali do školy, 2,5 hodinovou cestu autobusem nám zkrátily filmy. Dnes bylo vyučování ukončeno slavnostním předáním certifikátů, loučením s učiteli a fotografováním. Jinak se ve škole nesmí používat ani fotoaparáty ani mobilní telefony. Rychle jsme zhltli své obědové balíčky a odpoledne jsme se vydali do královského města Windsor a na prohlídku Windsor Castle, královské rezidence Alžběty II. Rozsáhlou, ale bohužel rychlou prohlídku jsme zakončili fotografováním se stráží. Chudák mladík na vtipkování dívek nemohl hnout ani brvou J. Večer opět rychlá večeře a tentokrát už zase balení na cestu domů.
6. den – pátek:
Dnes jsme vstávali ještě dříve než jindy, v 5,00h a od 5,30 byla snídaně, protože program jsme měli opět velmi nabitý. Autobusem jsme dojeli na stejné místo jako 1. den – k O2 aréně a odtud se vydali 7 stanic metrem přímo k Westminsterskému paláci (Parlamentu). Prohlédli jsme si známou věž, podle zvonu přezdívanou Big Ben, a vydali se k největšímu vyhlídkovému kolu v Evropě- London Eye (135m). Potom jsme pokračovali k Westminster Abbey (Westminsterskému opatství) a po jeho prohlídce ( a útěku před deštěm do Mc Donalds) jsme pokračovali ke známému sídlu ministerského předsedy na Downing Street 10. Následovalo opět fotografování s Horse Guards – strážci na koních, prohlídka Horse Guards Parade- velkého přehlídkového prostranství ve Whitehallu a v St. James´s Parku nás chytil další déšť. Krátká pauza pod střechou restaurace a mohli jsme se vydat dál. V parku nás překvapilo neskutečné množství ochočených veverek, drzých racků, kachen, holubů, vran a jiné havěti, která byla ochotna zobat naše nedojedené svačiny přímo z ruky nebo je chytat za letu. Parkem jsme došli až k sídlu královny, Buckinghamskému paláci. Poté jsme se vydali k našemu poslednímu cíli – na náměstí Trafalgar Square, po krátkém výkladu u pomníku admirálu Nelsonovi jsme si prohlédli náměstí a vydali se obdivovat alespoň některé z 2300 obrazů vystavených v Národní galerii. Den jsme zakončili na Trafalgaru po západu slunce a odjezdem metrem opět k O2 aréně, kde na nás čekal náš autobus s řidiči odpočatými na zpáteční cestu. Z Londýna jsme odjeli do Doveru, odkud jsme trajektem opět odjeli do Calais a přes Francii a SRN zpět domů.
7. den- sobota:
Cesta byla dlouhá, ale spánek po dlouhém dni a takovém množství zážitků i několik filmů nám ji celkem zkrátily. Ve 13 hodin jsme ukončili naši londýnskou misi opět před školou, kde už na všechny čekali rodiče. Poděkování patří jistě našim pánům řidičům, kteří nás denně bezpečně vozili, i našemu průvodci, který se o nás staral.
Mgr. Petra Sedlecká